 |
Tištěná kniha |
| |
ISBN 978-80-87855-43-0
EAN 9788087855430
Překlad z ruštiny Libor Dvořák
Původní název: Ljudi avgusta
280 stran
, 130x200 mm , vázaná
Vydání 1. , vyšlo 07.04.2016
Doporučená cena 289 Kč
Titul rozebrán
|
 |
| |
Sergej Lebeděv
Děti srpna
Lebeděvův román odvozuje svůj název od srpnových událostí protigorbačovského puče z roku 1991. Před sídlem KGB je stržena socha Felixe Dzeržinského, zdá se, že se rodí nové století a „děti srpna“, mladí vítězové z moskevských ulic, doufají v rychlou demokratizaci země. Jeden z nich, vypravěč a hlavní hrdina knihy, si říká „Ta stará děvka, státní bezpečnostchcípla! Už nade mnou nemá moc, nemá moc nad nikým!“
A tehdy se mu dostává do rukou deník babičky, ve kterém zaznamenala rodinnou historii, avšak zcela utajila tajemství své lásky a dokonce i jméno vypravěčova dědy, jenž se prý ztratil v roce 1942. Kdo byl tento člověk, který se jednou v noci vrátil nečekaně z fronty, hýřil v restauracích a patrně měl ženy i v jiných městech? Agent NKVD, informátor? A vybrala si ho babička, jejíž rodina byla postupně decimována válečnými lety a stalinským terorem jen proto, aby ji ochránil?
Vypravěč začíná pátrat po stopách ztraceného předka a rozmotávat spletité klubko rodinných vztahů i tragických dějin bývalého Sovětského svazu. Jeho hledání mu přinese navíc i zvláštní obživu: nechává se najímat lidmi, jejichž příbuzní zmizeli v gulagu, aby našel jejich stopy či alespoň jejich hroby. Při svých dobrodružných cestách používá falešné dokumenty a dostává se na nejrůznější místa bývalého Sovětského svazu, hledá hroby uprchlých vězňů ve stepích Kazachstánu, v Karélii objeví obludnou komunitu tuláků, mentálně retardovaných lidí a psů, udržovaných ve strachu za ostnatým drátem bývalým vězeňským dozorcem, dostává se do vojenské márnice blízko čečenské fronty…
A spolu s ostatními dětmi srpna postupně přichází o iluze. Do prezidentského křesla se dostává někdejší agent KGB Putin a odkudsi se vynořuje nová tajná bezpečnost, o nic méně hrozivá než její předchůdci. „Kde byl ten moment, od něhož už nebylo návratu?“ táže se hrdina a nachází mrazivou odpověď: „Takový moment neexistoval. Socha byla stržena, ale železný Felix neopustil Lubjanku, stál tam neviditelný… minulost se vrátila a my v ní musíme žít.
 |
O autorovi:
|
Sergej Lebeděv (1981) žije střídavě v Moskvě a Berlíně a příležitostně se živí jako novinář na voné noze. Sedm let pracoval v geologických expedicích v severním Rusku a Střední Asii. Je autorem odborných sociologicko-filozofických prací, publicistických článků, poezie, esejí a především prózy, jejímž ústředním tématem je historická paměť ruského národa vyrovnávání se postsovětské společnosti s tím, co po sobě zanechal předchozí režim. V češtině zatím z jeho románů vyšly tři: Hranice zapomnění (Predel zabvenija, 2011), Děti srpna (Ljudi avgusta, 2016) a Debutant (Debutant, 2019). První z nich, který je dnes přeložený již do šestnácti jazyků, se zařadil na seznamy ruských cen Velká kniha a Národní bestseller. Velký úspěch měl i na mezinárodní úrovni, například časopis Wall Street Journal jej zařadil mezi 10 nejlepších knih přeložených do anglického jazyka a v Polsku byl nominován na středoevropskou literární cenu Angelus 2019.
Sergej Lebeděv v současné době žije mimo Rusko.
„Sergej Lebeděv nepíše o minulosti, ale o současnosti. Píše, že jsme ještě nepřežili a nepochopili Stalinovu éru. Perestrojka se zdá být již zapomenutou minulostí, ale Stalin žije. V devadesátých letech jsme byli všichni romantici, mysleli jsme si, že toto je – svoboda. Ale člověk, který prožil celý život v táboře, nemůže vyjít z brány a zítra být svobodný. Místo perestrojky a svobody – rozkradená země, Rusové bojují s Ukrajinci a znovu staví pomníky Stalina. V kostelech se modlí za velké Rusko. To už není generace Stalina, ale její děti. Děti jejích dětí. Nekonečné a temné spojení. Lebeděvovi hrdinové hledají cestu, způsob, jak roztrhnout tuto pupeční šňůru… “
Laureátka Nobelovi ceny za literaturu Světlana Alexijevičová
Sergej Lebeděv je pozoruhodný spisovatel, který má dva vzácné dary: jedinečnost stylu a přesnou vnitřní optiku, která mu umožňuje vidět a pocítit celou hloubku antropologické katastrofy, jež se odehrála v Rusku ve dvacátém století. Lebeděv rozpoznal to, co je pro většinu sovětských a postsovětských spisovatelů neviditelné.“
Vladimir Sorokin
 |
Další tituly autora |
Hranice zapomnění
Debutant
|
