Sborník dvanácti esejů a analytických studií pedagogů a studentů Ústavu české literatury a literární vědy FF UK se soustřeďuje na vybrané produktivní emblémy a ideologická schémata oficiální kultury normalizačního období z hlediska historického, jazykového, antropologického a kulturního. Zaměřuje se na produktivní stereotypy, jež se vyskytují a opakují v dobových filmech, televizních seriálech i populární hudbě a tyto aspekty zkoumá v duchu sémiotických analýz. Z hlediska přístupu nejde ani o sentimentální ohlédnutí, ani o apriorní politické či etické hodnocení. Dobové kulturní jevy jsou zkoumány jako znaky, které měly produkovat určité ideologizované významy, a zároveň měly zaplňovat volný čas normalizační každodennosti.
S výjimkou několika esejí Václava Havla či knihy Milana Šimečky Obnovení pořádku v českém prostředí právě tento pohled – koncipovaný nikoli z pozice velké, politické historie, ale z pozice každodennosti, v takto souhrnné podobě dosud chybí.