|
 |
Anna Świrszczyńska
Anna Swirszczyňska (1909–1984) patří k těm polským básnířkám, jejichž poezie přináší novou tematiku, nový zorný úhel, novou podobu verše. Její básně vynikají spontánností a živelností, pobuřuje a bolí ji to, co většinu lidí nepobuřuje a nebolí, ale dojímá ji to, co jiné nedojímá. Je přesvědčená, že poezie je cit, nadšení, vášeň, že existuje moudrost mozku i moudrost těla, že významným učitelem básníka je život a velmi důležitý je bezprostřední kontakt s ním. To vše říkají její zdánlivě prosté lyrické miniatury, které dovedou bez patosu a bez metafor zachytit lidská dramata, různé tváře lásky, vzpomínky z dětství a v cyklu i tak velkou tragédii, jakou bylo Varšavské povstání.
|
