Obalka Modlitba za Černobyl
Tištěná kniha
  ISBN 978-80-87855-76-8
EAN 9788087855768
Edice Knihy Světlany Alexijevičové
Překlad Jungmann, Milan
Původní název: Chernobylskaja molitva
294 stran , 145x205 mm , V7
Vydání 2. , vyšlo 16.02.2017
 
E-kniha
 
pdf ISBN 978-80-7579-000-2 (PDF)
epub ISBN 978-80-87855-97-3 (EPUB)
mobi ISBN 978-80-87855-98-0 (MOBI)
Cena: 229 Kč
E-knihu lze zakoupit na adresách
Kosmas
Palmknihy
 
Ukázky
  Začátek knihy
 
Recenze a názory
 
Hroznější než válka (Jiří Trávnířek, Host, 2017/6, ss. 61–62) , 183 kB
 
Doporučená cena: 329 Kč
Naše cena: 279 Kč
 
 

Alexijevičová, Světlana
Modlitba za Černobyl
Kronika budoucnosti

26. dubna 1986 zničila série výbuchů reaktor a budovu 4. energobloku černobylské atomové elektrárny, nacházející se nedaleko od běloruských hranic. Černobylská katastrofa se stala největší technologickou katastrofou 20. století. Pro malé Bělorusko (má 10 milionů obyvatel) znamenala národní neštěstí. Za Velké vlastenecké války zničili němečtí fašisté na běloruském území 619 vesnic i s obyvatelstvem. Po Černobylu přišla země o 485 vesnic a osad. Za války zahynul každý čtvrtý Bělorus, dnes žije každý pátý na zamořeném území. To představuje 2,1 milionu lidí, z toho 700 000 dětí. Počet nemocných rakovinou se po Černobylu znásobil 74krát, úmrtnost se zvýšila o 23,5 %, nejvíc lidí umírá v produktivním věku mezi 45 až 50 lety, zatímco stářím umírá jen jeden člověk ze 14. Kniha laureátky Nobelovy ceny Světlany Alexijevičové je sestavena z rozhovorů s lidmi z černobylské oblasti, jejichž život neštěstí zásadně ovlivnilo, s vdovami po hasičích, kteří byli jako první bez jakékoliv ochrany posláni hasit hořící elektrárnu, s mobilizovanými vojáky nasazenými v obrovském měřítku, často nesmyslně, na likvidaci následků katastrofy, s vysídlenými rolníky, vědci, kteří měli zakázáno informovat obyvatelstvo, stranickými pracovníky, kteří zbytečně a marně čekali na pokyny shora. Můžeme ji číst jako varování před technologickou apokalypsou, ale i jako obžalobu komunistického režimu, jehož vinou byla černobylská elektrárna postavena fušersky a s nedostatečnou precizností a který v okamžiku, kdy bylo potřeba rázně jednat, lhal vlastním lidem, rozsah celého neštěstí zastíral a svou nečinností a nekompetentností zapříčinil smrt tisíců lidí. Řada ruských historiků a politologů je přesvědčena, že otřes, jenž černobylská katastrofa způsobila v ruské společnosti, byl jednou z hlavních příčin rychlého pádu komunistického režimu o pět let později.

  

O autorovi:

Laureátka Nobelovy ceny za rok 2015 Světlana Alexijevičová (*1948 v bělorusko-ukrajinské rodině v městě Stanislav) je běloruská investigativní novinářka a spisovatelka. Ve svých knihách se zabývá dramatickými událostmi své země, jakými byly druhá světová válka – Válka nemá ženskou tvář (У войны не женское лицо, česky 1987), černobylská katastrofa – Modlitba za Černobyl (Чернобыльская молитва, česky 2002), válka v Afghánistánu – Zinkoví hoši (Цинковые мальчики) a rozpad Sovětského svazu – Doba z druhé ruky (Время second-hand, 2013). Všechny tyto knihy jsou součástí jejího velkolepého projektu jakési kroniky, vytvářené z autentických hlasů lidí, s nimiž se setkala, který nazývá Autobiografie jedné Utopie neboli Historie rudého člověka. Pracuje na něm již 35 let a vytvořila a vybrousila pro něj specifický žánr tvořený mozaikou úryvků stovek rozhovorů a interview s nejrůznějšími lidmi, nazývaný některými kritiky „románem hlasů“. Její knihy na pomezí beletrie a investigativní žurnalistiky byly přeloženy již do 43 jazyků, vyšly v 73 zemích a autorka za ně byla oceněna řadou prestižních cen v Německu, Švédsku, Polsku, Francii a USA, mimo jiné Herderovou cenou (1999), National Book Critics Circle Award (2005), Mírovou cenou německých knihkupců (2013), Prix Médicis essai (2013). 8. října 2015 se Světlaně Alexijevičové stala držitelkou Nobelovy ceny za literaturu za rok 2015.
Alexijevičová byla jako důsledná kritička diktátorského režimu Alexandra Lukašenka perzekuována a v roce 2000 musela Bělorusko opustit. Žila v Paříži, Gothenburgu a Berlíně. V roce 2011 se vrátila do Minsku, avšak její knihy jsou v její vlasti dodnes na indexu.

  

Další tituly autora
Doba z druhé ruky
Zinkoví chlapci
Doba z druhé ruky (2. vydání)