|
Margriet de Moorová Malíř a dívka Je 3. května 1664. Na amsterodamském náměstí Dam se koná veřejná poprava osmnáctileté Dánky Elsje Christiaens, která do vysněného města dorazila před pár týdny z Jutska a v hádce ubila sekyrou svou bytnou. Její osud je zaznamenán v dobových smolných knihách. Ve městě, jež je hospodářským centrem tehdejšího světa, žije i stárnoucí malíř. Zármutek ze ztráty ženy při nedávné morové epidemii léčí prací na tajemném obraze, který bude jednou známý pod názvem Židovská nevěsta. Když mu syn vylíčí průběh popravy, malíř se z nejasného popudu nechá převézt loďkou na šibeniční pole, kde mezitím Elsje pro výstrahu vystavili. Tam vzniknou dvě jeho lavírované perokresby popravené dívky, které se dnes nacházejí ve sbírkách Metropolitan Museum of Art v New Yorku… Prolínání příběhů malíře a dívky, těchto dvou outsiderů v nepřátelském světě, je pro Margriet de Moorovou, jednu z nejvýznamnějších současných nizozemských autorek, námětem podivuhodného historického románu a příležitostí ke konfrontaci věčných lidských témat: života a smrti, lásky, štěstí, pomíjivosti, ale i věčnosti.
Margriet de Moorová (1941), výrazná osobnost současné nizozemské literatury, vystudovala na konzervatoři zpěv a hru na klavír, jimž se zpočátku také profesionálně věnovala, a hudební motivy zaujímají v řadě jejích knih velmi důležité místo. Debutovala až ve svých sedmačtyřiceti letech povídkovou sbírkou Viděno zezadu (Op de rug gezien, 1988) a dnes má na svém kontě vedle dalších tří svazků povídek a novel také sedm románů. Hned ten první, Šedá, bílá, modrá (Eerst grijs, dan wit, dan blauw, 1991, česky 2000), jí zjednal proslulost a záhy po vydání za něj získala Literární cenu AKO. Příznivě byly přijaty i další autorčiny romány Virtuos (De virtuoos, 1993), situovaný do 18. století, jehož protagonistou je neapolský pěvec-kastrát, a Egyptský vévoda (Hertog van Egypte, 1996), příběh nizozemské chovatelky koní připoutané ke své farmě, a jejího romského partnera, jehož domovem je celá Evropa. Vedle hudby patří k důležitým motivům de Moorové také téma nebezpečí v lidském životě, které se objevuje v prózách Lázně-Město (Zee-Binnen, 1999), Kreutzerova sonáta (Kreutzersonate, 2001, č. 2003) a Utonulá (De verdronkene, 2005, č. 2007). Posledními autorčinými romány jsou komorní próza Žonglér (De kegelwerper, 2006), román Malíř a dívka (De schilder en het meisje, 2010, č. 2011) a novinka Mélodie d’amour (2013).
|
Michail Zygar Válka a trest |
Ilja Barabanov a Denis Korotkov Naším obchodem je smrt |
Milan Mareš Příběhy matematiky (2. vydání) |
Vladimir Sorokin Den opričníka |