Obalka zatím není
Tištěná kniha
  ISBN 978-80-7579-115-3
EAN 9788075791153
Překlad Stachová Helena
200 stran , vázaná
Vydání 1.
Vyjde 1. pololetí 2021
 
Doporučená cena: 269 Kč
Naše cena: 0 Kč
 
 

Tadeusz Konwicki
Černá kronika lásky

Český překlad románu Černá kronika lásky má pohnutý osud. V roce 1978 měla kniha vyjít v nakladatelství Odeon. Byla již vytištěna a svázána, ale do prodejen se už nedostala: celý náklad až na pár zázrakem zachovaných výtisků byl odvezen do stoupy a zničen. Nejspíš při tom nešlo ani tak o ideologickou závadnost textu. Vždyť kniha je baladickým románem o prvním velkém vzplanutí studenta Witoldu k dívce Alině, románem o dospívání, o lásce, jež se brání nepochopení i zevšednění a její děj se odehrává bezprostředně před vypuknutím druhé světové války v krajině autorova dětství, v malém městečku nedaleko Vilna v předválečné Litvě. Avšak komunistický režim nejspíš represivně zareagoval na jiný autorův text, ostře protirežimně vyhraněnou Malou apokalypsu, publikovanou téhož roku v Polsku v neoficiálních samizdatových nakladatelstvích. A snad ke zkáze chystané knížky přispěla i ideologická nepohodlnost její překladatelky Heleny Stachové. Ta si pak na první stránku svého zachráněného výtisku zapsala: „Celý náklad tohoto vydání byl zničen na příkaz Jana Pilaře.“

Novým vydáním Černé kroniky lásky, románu, jenž dodnes neztratil nic na čerstvosti a síle, se snažíme napravit ono více než 42 let staré barbarství.

  

O autorovi:

Tadeusz Konwicki (1926–2015) pochází z prostředí litevského venkova. Za války byl členem oddílu Zemské armády, po válce a po studiích polonistiky působil jako novinář, později též jako filmový scenárista a režisér. S válečnými zkušenostmi své generace se pokusil zásadně vyrovnat už v prvotině Třasoviska (Rojsty, 1948), jež však mohla vyjít až r. 1956. Výrazem autorovy snahy překonat tendenčnost předcházejících budovatelských próz z první poloviny 50. let byl román Z obleženého města (Z oblęžonego miasta, 1956), předznamenávající rovněž pozdější volný cyklus próz z litevského prostředí tvořený romány Díra v nebi (Dziura w niebie, 1959), Zvěročlověkoupír (Zwierzoczłekoupiór, 1969), Černá kronika lásky (Kronika wypadków milosnych, 1974, č. 1978) či Bohyň (Bohiń, 1984, č. 2004). Současné látce se s rostoucí kritičností souběžně věnoval v románu Němý snář (Sennik wspólezesny, 1965, č. 1965), Nanebevstoupení (Wniebostapienie, 1967) a Nic, anebo nic (Nic albo nic, 1967). V 70. a 80. letech vydal v nezávislém „druhém oběhu“ groteskně laděné román Polský komplex (Kompleks polski, 1977), Malá apokalypsa (Mala Apokalipsa, 1979, č. 1992) a Podzemní řeka, ptáci podzemní (Rzeka podziemna, podziemne ptaki, 1984), reflektující dobovou politickou situaci, a sérii volně komponovaných deníkových textů, na něž zčásti navázal i posledními díly z 90. let. Samostatnou kapitolu Konwického díla tvoří filmová tvorba, jíž se doslalo řady domácích i zahraničních ocenění.