Obalka Červený kříž
Tištěná kniha
  ISBN 978-80-7579-032-3
EAN 9788075790323
Překlad Libor Dvořák
144 stran , vázaná
Vydání 1.
Vyjde 1. pololetí 2019
 
Doporučená cena: 189 Kč
Naše cena: 160 Kč
 
 

Saša Filipenko
Červený kříž

Hlavní hrdinka románu, Taťána Alexejevna, stará paní stižena Alzheimerovou chorobou, se pokouší v marném zápase se slábnoucí pamětí převyprávět otřesný příběh svého života. Narodila se v Londýně na začátku 20. let 20. století. Spolu se svým otcem, který se stal diplomatem nového režimu se vrátila do Ruska a po jeho smrti začala pracovat jako písařka a překladatelka pro ministerstvo zahraničí. Byla to doba masových čistek a řada jejích spolupracovníků ze dne na den zmizelo. Taťáně procházelo rukama ohromné množství často šokujících dokumentů: o německých komunistech vydaných na smrt zpět do Německa, o stahování protifašistických knih z obchodů, o ruském velvyslanec ve Francii Nikolaji Ivanovovi, jenž byl kvůli svému kritickému postoji vůči Hitlerovi odvolán a ještě v době, kdy německá armáda pustošila východ SSSR, za antinacismus odsouzen do pracovního tábora. Mezi dokumenty byla rovněž jednostranná korespondence s Mezinárodním červeným křížem. Sovětské úřady však na jakoukoliv jeho snahu o zprostředkování výměny zajatců či ulehčení jejich osudu odpovídaly tvrdošijným mlčením. Osud Taťániny a celé její rodiny se začal měnit, když v jednom ze seznamů zajatců objevila jméno svého muže a byla postavena před otázku, zda má v překladu jeho jméno uvést a tím na něj, na sebe i své děti přivolat hněv režimu, nebo jeho jméno vynechat, což však bylo stejně nebezpečné. Taťána se nakonec rozhodla mužovo jméno nahradit jiným jménem, ale ani tato lest nebyla nic platná. Taťánin muž byl na základě Stalinova rozkazu, kterým prohlásil válečné zajatce za zrádce, zastřelen, Taťánu odeslali do sibiřského GULAGu a jejich malá dcera poslána do dětského domova, kde po necelém roce umírá hlady.

Nevelká novela je nabitá dějem a šokujícími dokumenty, např. směrnicí o rozebrání zařízení německých koncentračních táborů a jejich opětovném složení v táborech GULAGu, nebo směrnicí o zacházení se zlatými zuby vězňů zemřelých v sibiřských lágrech, většinu z nich však autor objevil během své výzkumné práce v ženevských archivech Červeného kříže.

Napsali o knize

Červený kříž je úchvatný román, nořící se hluboko do lidské duše, tak jak to dokáží velcí ruští autoři. Čtenář si trochu připomene Dostojevského (vina, hledání dobra a spásy) a hodně Axionova a Alexijevičovou a jejich popis teroru v každodenním životě SSSR.
    Le Figaro

Červený kříž je románem o tom, jak sovětské úřady jakoby gigantickou gumou vymazaly statisíce životů. A to je také důvod, proč vyvolala takovou nenávist mezi dnešními ruskými „vlastenci“ nesoucími heslo „1941–1945: Můžeme to udělat znovu“. Díky tomuto románu se naše generace dozvěděla pravdu a nyní si může vybrat: vědět či nevědět.
    Boris Minajev, spisovatel

  

O autorovi:

Saša Filipenko (1984) patří k mladé generaci běloruských autorů. Vystudoval filologickou fakultu petrohradské univerzity a v současné době pracuje v nezávislé televizní stanici Dožď. Píše rusky a bělorusky. Je autorem knih Бывший сын (Bývalý syn, 2014), Замыслы (Plány, 2015), Травля (Štvanice, 2016) a Красный крест (Červený kříž, 2017).