|
Margriet de Moorová Virtuos Virtuos, druhý román nizozemské autorky a klasicky vyškolené zpěvačky, v sobě spojuje opojnou milostnou romanci s výsostnou literaturou a záhy po svém vydání v roce 1993 se stal celoevropským bestsellerem. Děj je zasazen do Neapole 18. století s kulisou úzkých uliček, nočních bálů, operních divadel, aristokratických paláců a kostelů a barvitou společností zlodějů, sluhů, zpěváků i šlechticů, žijících v atmosféře uvolněných mravů a prvních záblesků osvícenství. Vypráví příběh o lásce mezi vévodkyní Carlottou Rocca d´Evandro a slavným kastrátem Gasparem Contim, dvěma lidmi, jimž je společný náruživý a poživačný přístup k životu. Nadpozemsky krásný soprán jedenáctiletého Gaspara vzbudí v Carlottě, o rok mladší rodačce ze vsi Croce del Carmine, první citové vzplanutí. O sedmnáct let později se během jediné operní sezony v neapolském divadle San Carlo znovu prolne vášnivá láska s vášní pro hudbu, nebo snad pro umění a krásu obecně. Dětské matné tušení nabývá dospělou a rafinovanou podobu, z neurčitého neklidu a touhy se stává ohnivý milostný poměr s původcem toho mimořádného hlasu. Úžas z jevů, které nás přesahují a přivádějí k vytržení, je vlastní všem bez rozdílu: vévodkyni, kastrátovi či staré chůvě Faustině. A „sezonu“, v níž jsme žili naplno, byť nebyla dlouhá, si v sobě neseme až do smrti jako vzpomínku na nejšťastnější okamžiky života.
Margriet de Moorová (1941), výrazná osobnost současné nizozemské literatury, vystudovala na konzervatoři zpěv a hru na klavír, jimž se zpočátku také profesionálně věnovala, a hudební motivy zaujímají v řadě jejích knih velmi důležité místo. Debutovala až ve svých sedmačtyřiceti letech povídkovou sbírkou Viděno zezadu (Op de rug gezien, 1988) a dnes má na svém kontě vedle dalších tří svazků povídek a novel také sedm románů. Hned ten první, Šedá, bílá, modrá (Eerst grijs, dan wit, dan blauw, 1991, česky 2000), jí zjednal proslulost a záhy po vydání za něj získala Literární cenu AKO. Příznivě byly přijaty i další autorčiny romány Virtuos (De virtuoos, 1993), situovaný do 18. století, jehož protagonistou je neapolský pěvec-kastrát, a Egyptský vévoda (Hertog van Egypte, 1996), příběh nizozemské chovatelky koní připoutané ke své farmě, a jejího romského partnera, jehož domovem je celá Evropa. Vedle hudby patří k důležitým motivům de Moorové také téma nebezpečí v lidském životě, které se objevuje v prózách Lázně-Město (Zee-Binnen, 1999), Kreutzerova sonáta (Kreutzersonate, 2001, č. 2003) a Utonulá (De verdronkene, 2005, č. 2007). Posledními autorčinými romány jsou komorní próza Žonglér (De kegelwerper, 2006), román Malíř a dívka (De schilder en het meisje, 2010, č. 2011) a novinka Mélodie d’amour (2013).
|
Ilja Barabanov a Denis Korotkov Naším obchodem je smrt |
Michail Zygar Válka a trest |
Vladimir Sorokin Den opričníka |
Milan Mareš Příběhy matematiky (2. vydání) |