|
Ida Simonsová Pošetilá družička Román Pošetilá družička, jehož děj se odehrává ve 20. letech minulého století v antverpské židovské komunitě, byl napsán a vyšel již v roce 1959. Jeho znovuobjevení v roce 2014 se však v Nizozemsku stalo literární senzací prvého řádu, během pěti měsíců vyšel v pěti vydáních a v současné době se připravují jeho překlady v další dvacítce zemích. „Je mnohem užitečnější vydolovat z méně příjemného zážitku humorný prvek, než se v něm snažit vystopovat nepřítomnou světlou stránku,“ dostalo se poučení hlavní hrdince tohoto příběhu, dvanáctileté židovské dívce Gittel. A řídila se jím i Ida Simonsová při psaní tohoto autobiograficky laděného románu: Gittel si sice na prahu světa dospělých nedělá mnoho iluzí, ale přesto srší humorem a (sebe)ironií. A tak ji nezdolají ani rozhárané rodinné poměry, jimiž je smýkána z Haagu do Antverp a zpátky, podle toho, s kým se její matka právě pohádá – zda s otcem, který sám sebe považuje za beznadějného smolaře, nebo se svou antverpskou rodinou. Ostrůvkem klidu je pro muzikální Gittel hra na klavír, zvlášť když ji rodina antverpského souseda bankéře Mardella umožní cvičit na skvělém nástroji. Setkání s moudrým a pozorným panem Mardellem, jeho dcerou Lucií, k níž Gittel vzhlíží, a andělsky půvabným příručím Gabrielem je katalyzátorem jejího dospívání, při němž Gittel řeší dilema, zda má zůstat „pošetilou družičkou“, která v hudbě hledá útočiště před životními slastmi i strastmi, nebo se jako „rozumná družička“ postavit oběma nohama na zem a nenechat se ničím zaskočit? Jenže ten, kdo proplouvá životem hladce, nikdy nemůže dobře zahrát Beethovenovu Appassionatu... Gittelin nesentimentální humor a vitalita v lecčems připomínají hrdiny Oty Pavla a přinášejí sílu i potěchu čtenářům všeho věku.
Ida Simonsová (Antverpy 1911 – Haag 1960) přesídlila s rodiči po vypuknutí 1. světové války z belgických Antverp do nizozemského Haagu. Studovala klavír v Paříži a Londýně a od devatenácti let vystupovala jako koncertní klavíristka doma i v cizině. Její hudební kariéru přerušila německá okupace Nizozemska v květnu 1940 a pronásledování Židů. S manželem a synem prošla dvouletým vězněním v Barneveldu, Westerborku a Terezíně. I v těchto táborech koncertovala. Po válce se pokusila k profesionální koncertní dráze vrátit, ale začátkem 50. let ji ze zdravotních důvodů musela ukončit. Debutovala v roce 1946 básnickou sbírkou Wrange oogst 1940-1945 (Trpká úroda 1940-1945), o deset let později následovaly dvě novely s názvem Slijk en sterren (Bahno a hvězdy). V roce 1959 vyvolal široký ohlas román Pošetilá družička (Een dwaze maagd). Po autorčině časné a nečekané smrti upadla kniha postupně v zapomnění. Nové vydání v květnu 2014 se stalo nizozemskou literární událostí roku, překladatelská práva byla prodána do dvacítky zemí.
|
Ilja Barabanov a Denis Korotkov Naším obchodem je smrt |
Michail Zygar Válka a trest |
Vladimir Sorokin Den opričníka |
Milan Mareš Příběhy matematiky (2. vydání) |