|
Michail Zygar Všichni muži Kremlu Stručná historie současného Ruska Jak je vybudována dnešní ruská státní moc? Je Vladimir Putin opravdu neomezeným vládcem současného Ruska, anebo mu vládne spíše jakýsi „kolektivní Putin“ či „nové politbyro“? Jak dlouho bude trvat putinismus? Na tyto zcela zásadní otázky se snaží odpovědět kniha Všichni muži z Kremlu, kterou napsal známý ruský novinář, bývalý válečný zpravodaj listu Kommersant a poté šéfredaktor nezávislé internetové televize Dožď Michail Zygar. Metoda je jednoduchá: Zygar především zpovídá lidi z nejbližšího Putinova okolí a rešeršuje rozhovory, které s nimi vedl on sám, nebo jeho kolegové. Před čtenářem se tak střídají zajímavé portréty takových mužů, jakými jsou třeba Dmitrij Medveděv či Boris Berezovskij, ale i lidí u nás méně známých – kremelského ideologa Vladislava Surkova, Putinovy neodmyslitelné pravé ruky Igora Sečina, někdejšího šedého kardinála Kremlu Alexandra Vološina či ministra obrany Sergeje Šojgua. Zygar přitom ukazuje, jakým vývojem prošel hlavní protagonista celé knihy Vladimir Putin. V počátcích své vlády se snažil být reformátorem. Ale pak se postupně začal měnit jeho vztah k Západu, který dnes pokládá za proradný a přisuzuje mu vinu za všechny potíže svého impéria, tak k ruským liberálům a střední třídě, jež začal považovat za zrádce. A Putin se vrací k nacionalistickému paradigmatu velkoruského státu a jeho zájmů, osvědčeným technologiím moci a budování vlastního kultu. Vrchol mocenské pyramidy v Rusku dnes proto tvoří šéfové silových rezortů a někdejší Putinovi spolupracovníci z KGB. Mezi ruskými občany se pak Putin opírá především o příslovečné „obyčejné“ Rusy, zpracovávané masivní státní, hlavně televizní propagandou. Zygarova kniha tak líčí vznik a vývoj dnešního ruského mocenského systému a jeho cestu do stále užšího, uzavřenějšího a nebezpečnějšího kruhu.
Michail Zygar (1981) je ruský spisovatel, režisér, novinář a publicista. Jako dítě žil s rodiči v Angole, po maturitě vystudoval moskevskou diplomatickou akademii MGIMO. V letech 2000–2009 působil v listu Kommersant a jako válečný zpravodaj referoval o válkách v Iráku, Libanonu a Palestině či o revolucích na Ukrajině a v Kyrgyzstánu. V letech 2010–2015 působil jako šéfredaktor nezávislé internetové televize Dožď, kde mimo jiné řídil přenosy z protiputinských demonstrací v Moskvě v zimě roku 2011–2012. Po odchodu z této televize na konci roku 2015 se věnuje psaní knih a jiným vlastnímu projektům. Bezprostředně po napadení Ukrajiny Ruskem v roce 2022 Michail Zygar sepsal prostestní petici, kterou podepsali významní ruští spisovatelé, umělci a filmaři a poté tisíce dalších. Putin brzy na to zavedl nové přísné cenzurní zákony a Zygar byl nucen z Ruska odejít. Je laureátem několika novinářských cen za prosazování svobody slova v Rusku (ZEIT-Stiftung Ebelin, americká cena International Press Freedom Award). Michail Zygar je autorem knih Válka a mýtus (Война и миф, 2007), Gazprom. Nová ruská zbraň (Газпром. Новое русское оружие, 2008, společně s V. Panjuškinem), bestselleru Všichni muži Kremlu (Вся кремлёвская рать: Краткая история современной России, 2015, česky 2016), který byl přeložen do dvaceti jazyků a jehož se prodalo přes 100 000 výtisků, popisujícího první dvě desetiletí existence moderního ruského státu, dále pak knihy Říše musí zemřít. Zhroucení Ruska 1900–1917 (IИмперия должна умереть: История русских революций в лицах. 1900-1917, 2017), která v Rusku i ve světě zaslouženě vyvolala mimořádnou pozornost. Poslední jeho knihou je Válka a trest (War and punishment: Putin, Zelensky, and the path to Russia’s invasion of Ukraine, 2023, česky vyjde na jaře 2024).
Válka a trest |
Michail Zygar Válka a trest |
Ilja Barabanov a Denis Korotkov Naším obchodem je smrt |
Milan Mareš Příběhy matematiky (2. vydání) |
Vladimir Sorokin Den opričníka |