 |
Tištěná kniha |
| |
ISBN 978-80-7579-082-8
EAN 9788075790828
Edice Scholares
, svazek 62
Překlad Čapková, Erika
160 stran
, 120x165 mm mm , vázaná
Vydání 1. , vyšlo 25.08.2020
Doporučená cena 189 Kč
|
 |
 |
Recenze a názory |
| |
|
|
| |
Ljudmila Petruševská
Nezralé bobule angreštu
Čtyři autobiografické prózy Ljudmily Petruševské ukazují drsný obraz dospívání v Rusku během druhé světové války a těsně po ní. Hrdinka povídek, zanedbávaná holčička, se protlouká světem, v němž vládne hrubá síla a zákon smečky, nemá skutečný domov a touží po mamince, která ji nadlouho opustila kvůli studiu v daleké Moskvě. Strasti a útrapy, jimiž prochází, se promítají na pozadí velkých dějin. Fyzická likvidace „nepřátel státu“ během Velkého teroru, při němž byla zatčena a popravena značná část její rodiny, válečné zmatky, hladomor, žebrání, katastrofální nedostatek bytů, bezprizorná potulka, ale i neuhasitelná touha po svobodě – to vše je realitou dívčina dětství. Dospělý hlas autorčiných vzpomínek přitom prostupuje dětská imaginace a nepřízeň osudu se v jejím vyprávění setkává s lehkou ironií. Střízlivě psané povídky bez jakékoli sebelítosti a prostředkují nevšedně křehký a čistý pohled na nemilosrdnou dobu.
Anglická verze nejdelšího textu této knihy, Holčička z hotelu Metropol, byla v roce 2017 nominována na National Book Critics Circle Award v kategorii autobiografie.
 |
O autorovi:
|
Prozaička, básnířka, dramatička, autorka knih pro děti a scénářů animovaných filmů Ljudmila Petruševská (*1938) je považována za jednu z nejvýznamnějších představitelek současné ruské prózy a dramatu. Vystudovala žurnalistiku v Moskvě. Hned první její dva texty, které vyšly v časopise Aurora v roce 1972, se setkaly s odmítavou reakcí režimu. Následkem bylo šestnáctileté omezení publikačních možností, ukončené teprve s uvolněním poměrů v období perestrojky. Její povídky a hry se pak rychle dostaly do širokého povědomí.
Petruševská dává přednost kratším prozaickým útvarům – povídkám a novelám, které mívají experimentální charakter, žánrově tíhnou ke grotesce, absurdnu, magickému realismu, anebo k drastickému naturalismu (tzv. černucha). Osudy jednotlivých protagonistů jsou často kruté, Petruševská však na své postavy nepohlíží jen jako na oběti, často jim ponechává naději a víru v zázraky. Publikovala přes třicet prozaických knih, z nichž je třeba zmínit alespoň sbírky povídek Nesmrtelná láska (Бессмертная любовь, 1988) a Dvě carství (Два царства, 2007). Jejím patrně nejznámějším a nejpřekládanějším dílem je novela Čas noc (Время ночь, 1992). Do češtiny byla kromě této novely přeložena sbírka povídek Byla jednou jedna žena, která chtěla zabít sousedovo dítě (česky 2018) a čtyři divadelní hry To jsou věci (česky 1985), Hodiny hudby (česky 1988), Syrová kýta (česky 1991), Temná komora (česky 1994).
Ljudmila Petruševská je držitelkou řady literárních cen, například Ceny Alexandra Puškina (1991), Ceny Triumf (2002), Státní ceny Ruské federace (2003), World Fantasy Award (2010) a ruské prestižní ceny Velké kniha (2018).
Ljudmila Petruševská uveřejnila na začátku března 2022 své odsuzující stanovisko k válce na Ukrajině.
 |
Další tituly autora |
Čas noc
|
